Když FIFA v roce 2017 oznámila rozšíření MS na 48 týmů, reakce fotbalové komunity byla jednoznačně rozdělená. Puristé mluvili o konci kvality. Pragmatici viděli příležitost pro nové regiony. Sázkaři — a já mezi nimi — viděli něco jiného: zásadní změnu pravidel hry, která ovlivní kurzy, strategie a celý přístup k turnajovému sázení. MS 2026 je první turnaj v novém formátu a nikdo — ani bookmakerské kanceláře s nejsofistikovanějšími modely — přesně neví, jak se 48 týmů projeví na hřišti i na sázkovém trhu.
Argumenty za — proč je víc týmů dobře
Než začnu s kritikou, připusťme fakta. Rozšíření MS na 48 týmů přináší na turnaj země, které by se tam jinak nikdy nedostaly. Haiti, Kúrasao, Kabo Verde, Nový Zéland, Kongo — pro tyto země a jejich fanoušky je účast na MS životní událost. Fotbal je globální sport a argument, že mistrovství světa by mělo zahrnovat víc světa, je legitimní.
Z historického pohledu každé předchozí rozšíření MS přineslo překvapení, která obohatila turnaj. V roce 1998, kdy se MS rozšířilo z 24 na 32 týmů, Chorvatsko — nováček turnaje — došlo až do semifinále. Nikdo to nečekal a právě tohle udělalo MS 1998 jedním z nejzajímavějších turnajů v historii. Argument „víc týmů = nižší kvalita“ ignoruje fakt, že překvapení jsou tím, co dělá turnaj nezapomenutelným.
Pro sázkaře je rozšíření objektivně pozitivní z jednoho konkrétního důvodu: víc zápasů znamená víc příležitostí. MS 2022 mělo 64 zápasů. MS 2026 bude mít 104. To je o 62.5 % víc sázecích příležitostí — víc trhů, víc kurzů, víc možností najít value. Větší objem zápasů také pomáhá vyhladit varianci — pokud sázíte systematicky, 104 zápasů dává vašemu přístupu víc času na to, aby se projevil, než 64.
Dalším argumentem je geografická diverzita soupeřů. Na MS 2026 se potkávají týmy, které spolu nikdy nehrály — Německo vs. Kúrasao, Francie vs. Irák, Anglie vs. Ghana v novém formátu. Bookmakerské modely pro tyto zápasy jsou méně přesné než pro zápasy s dlouhou vzájemnou historií. Menší přesnost modelů = větší prostor pro informovaného sázkaře, který sleduje kvalifikace v regionech, o které se většina Evropanů nezajímá. Kdo ví, jak hraje Kongo v africké kvalifikaci? Kdo sledoval Uzbekistán v asijské cestě na MS? Málokdo — a právě tato informační asymetrie je prostředí, kde vzniká value.
Argumenty proti — kde se kvalita ztratí
Přiznejme si nepříjemnou pravdu: některé zápasy na MS 2026 budou kvalitativně na úrovni přátelského utkání regionální ligy. Kúrasao, ostrovní stát se 150 000 obyvateli, bude hrát proti Německu. Haiti, země s minimální fotbalovou infrastrukturou, nastoupí proti Brazílii. Tyto zápasy mohou skončit výsledky 6:0 nebo 7:0 — a pro neutrálního diváka budou nezajímavé po první čtvrthodině.
Skupinová fáze s 12 skupinami po čtyřech je logisticky komplikovanější, ale hlavní problém je sportovní: v řadě skupin bude výsledek de facto rozhodnutý po dvou kolech. Pokud Brazílie porazí Haiti a Skotsko v prvních dvou zápasech, třetí skupinový zápas ztrácí sportovní význam. Zápasy bez náboje produkují rotace sestav, opatrnou hru a výsledky, které jsou pro sázkaře těžko predikovatelné — ne proto, že by neznali sílu týmů, ale proto, že nevědí, jakou sestavu trenér nasadí.
Z analytického pohledu je největší problém rozšíření datový: méně dat na tým. Na MS 2022 s 32 týmy měl bookmaker k dispozici kvalifikační cyklus o 8-10 zápasech plus přátelské zápasy pro každý tým. Na MS 2026 přibývá 16 týmů, z nichž mnohé hrají v regionálních kvalifikacích s minimálním mediálním pokrytím. Kolik českých sázkařů sledovalo kvalifikaci CONCACAF nebo OFC? Minimum. A přesto budou sázet na zápasy týmů z těchto regionů. Méně informací u sázkaře = větší závislost na kurzech bookmakerských kanceláří = menší prostor pro vlastní analýzu.
Ještě jeden argument proti: rozředění dramatického náboje. Na MS 2022 postupovaly ze skupiny dva týmy ze čtyř — tedy polovina. Každý zápas měl obrovský význam. Na MS 2026 postupují dva přímo plus potenciálně třetí jako nejlepší třetí. Reálně tak ze skupiny postoupí 2.67 týmu ze čtyř — dvě třetiny. Šance na vyřazení ve skupině klesá a s ní i dramatický náboj jednotlivých zápasů. Pro sázkaře to má konkrétní dopad: kurzy na „postup ze skupiny“ budou nižší, protože pravděpodobnost je vyšší. Trh, kde většina týmů postupuje, nenabízí atraktivní kurzy na postup — sázkař musí hledat value jinde.
Co nový formát mění pro sázkaře?
Odpověď na tuto otázku je pro mě jako analytika nejzajímavější částí celé debaty. Formát 48 týmů na MS 2026 nemění jen počet zápasů — mění celou strukturu sázkového trhu. A to ve třech konkrétních oblastech.
Zaprvé: marže bookmakerských kanceláří. Více zápasů znamená více trhů, a u méně sledovaných zápasů (Írán vs. Nový Zéland, Kúrasao vs. Pobřeží Slonoviny) bývá marže vyšší než u zápasů favoritů. Bookmaker kompenzuje menší objem sázek vyšší marží. Pro sázkaře to znamená, že „exotické“ zápasy jsou dražší z hlediska marže — a value musí být výrazně vyšší, aby překonala tento nákladový handicap.
Zadruhé: systém nejlepších třetích míst zásadně mění skupinové sázky. Na MS 2022 byl trh jednoduchý: postoupí tým, nebo ne? Na MS 2026 přibývá vrstva: pokud tým nepostoupí přímo, může postoupit jako nejlepší třetí. To komplikuje výpočet pravděpodobností a vytváří situace, kde bookmakerský kurz nemusí plně reflektovat reálnou šanci. Příklad: tým na třetím místě se skóre 1:1 a třemi body má jinou šanci na postup jako nejlepší třetí než tým se stejným počtem bodů, ale skóre 3:5. Tato nuance v kurzech někdy chybí — a informovaný sázkař ji může využít.
Zatřetí: turnaj je delší. MS 2022 trval 29 dní. MS 2026 potrvá 39 dní — o deset dní víc. Pro bankroll management to je zásadní: potřebujete rozpočet na 39 dní, ne na 29. Sázkař, který vychází z rozpočtu předchozích MS, se může vyčerpat dříve, než turnaj skončí. Fyzická a mentální únava ze sledování a sázení na tři zápasy denně po dobu pěti týdnů je faktor, který většina sázkařů podceňuje.
A konečně: live sázení na MS 2026 bude bezprecedentně rozsáhlé. Tři zápasy denně, překrývající se časové sloty, informace ze souběžně hraných zápasů ovlivňující kurzy jiných skupin — live trhy budou chaotičtější a rychlejší než na jakémkoli předchozím MS. Pro disciplinovaného sázkaře to je příležitost. Pro impulzivního sázkaře to je past.
Mýtus a realita — tři předsudky o 48 týmech
Mýtus: Rozšíření na 48 týmů zničí kvalitu MS. Realita: kvalita se neztratí — přerozdělí se. Zápasy mezi favority budou kvalitativně stejné nebo lepší než na předchozích turnajích. Zápasy mezi outsidery budou kvalitativně nižší. Ale celkový objem zajímavých zápasů vzroste, protože přibude i zápasů typu „favorit vs. překvapivě silný outsider“. MS 1998 po rozšíření na 32 týmů nebylo horší než MS 1994 s 24 týmy — bylo jiné. A právě „jiné“ je to, co turnaje drží při životě. Opakování stejných 16 týmů v každém cyklu by MS proměnilo v nudnou rutinu bez příběhů a překvapení, které dělají fotbal fascinujícím sportem.
Mýtus: S 48 týmy nebude mít skupinová fáze dramatický náboj. Realita: drama se přesune. Místo otázky „postoupí, nebo ne?“ přijde otázka „postoupí z jakého místa a proti komu ve vyřazovací fázi?“ Pořadí ve skupině na MS 2026 určuje soupeře v kole 32 — a rozdíl mezi prvním a třetím místem může znamenat rozdíl mezi zápasem s Kúrasao a zápasem s Francií. Motivace bojovat o každý bod zůstane — jen kontext se změní.
Mýtus: Bookmakerské kurzy budou na MS 2026 přesnější díky většímu objemu dat. Realita: bude tomu přesně naopak. Víc týmů bez vzájemné historie, víc zápasů s nejistým kontextem a nový formát bez precedentu znamenají, že kurzy na 48 týmů MS 2026 budou méně přesné než na předchozích turnajích. Pro sázkaře, kteří se nebojí vlastní analýzy, je tohle nejlepší zpráva ze všech.
MS 2026 s 48 týmy není konec fotbalového světa, jak tvrdí skeptici. Není ani začátek nové éry globálního fotbalu, jak tvrdí optimisté. Je to experiment — a experimenty vytvářejí příležitosti pro ty, kdo jsou připraveni. Jako sázkař se na tento turnaj připravuji s vědomím, že pravidla se změnila a staré strategie nemusí fungovat. A právě to dělá MS 2026 nejzajímavějším turnajovým sázkovým trhem za poslední dekádu.